Almanach

Z historie hasičského sboru (1895-2005)

to deset let již uplynulo od chvíle, kdy vznikl dobrovolný hasičský sbor ve Fryčovicích. Všechna tato léta se vyznačovala množstvím obětavé práce ve prospěch myšlenky pomoci tam, kde je jí nejvíc potřeba - myšlenky, z níž se tehdy zrodilo hasičství. Ohlédneme-li se do dob minulých, do let, kdy z práce našich předků vzešel hasičský sbor, je na co vzpomínat.

ryčovice, obec ležící oboustranně podél toku řeky Ondřejnice, patří k nejstarším osídlením hukvaldského panství, první zmínka o ní je ve spisech v Olomouci z roku 1267 a je jisto, že byla založena v létech 1258 - 1267. Původně se jmenovala Vrecendorf a později Fritzendorf a Fritschowitz. Bývala podřízena hukvaldskému panství a olomouckému biskupství. Jako všechny obce hukvaldského panství byly i Fryčovice zemědělskou vsí. V obci nebylo kromě mlýnů jiných průmyslově hospodářských objektů. Na počátku minulého století obec čítala 1197 obyvatel a 181 domků, krytých došky nebo šindelem. Nejstarší stavbou obce je kostel z roku 1345, který byl několikrát přestavován, tento je nejstarším kostelem v okolí. V současnosti mají Fryčovice asi 2150 obyvatel a 650 čísel popisných.

nyní se přeneseme v myšlenkách do doby před 140 léty, kdy byly zakládány první hasičské sbory. V této době byl v našem okolí jako první založen sbor v Brušperku v r. 1879 a krátce po něm sbor Hukvaldy v roce 1887. V roce 1895 byly založeny sbory Fryčovice, Stará Ves nad Ondřejnicí a Rychaltice. V létech 1891 - 1900 bylo založeno 17 sborů, nyní patřících do okresu Frýdek - Místek. Původní hasičství se zrodilo neorganizovaně z potřeb ochrany majetku, neboť mnohdy nabývaly požáry katastrofálních rozměrů a přivozovaly velké ochuzení obyvatel. Tehdy vznikaly často požáry neopatrným zacházením s nepraktickými zapalovadly nebo svítidly (ocílka, křemen, bukové louče).

ak například požár na fojtství roku 1886 zničil stavení, chlévy i stodoly. Tehdy přijel brušperský sbor s dřevěnou čtyřkolovou stříkačkou, do níž se nalévala voda z košů a putýnek podávaných z ruky do ruky, neboť stříkačka neměla sací část, pouze tlakovou.

 

by naše obec byla lépe chráněna před neštěstím ohně a povodně, začali se někteří nadšenci - budoucí zakladatelé, scházet pod lípami u starosty obce, obchodníka a mlynáře Josefa Schindlera v místě dnešních garáží u Olšovských. Zde je v hasičské myšlence utvrzoval Antoš Kubala, rodák z č. 1 a pak stolařský mistr v Brušperku. V letech 1891 - 1895 se vybralo při tanečních zábavách (po šesťáku) na založení sboru 700 zlatých. Z brušperského sboru, který byl založen roku 1879, přišel do Fryčovic roku 1894 nadučitel Tomáš Winkler, který pomáhal v přípravách starostovi obce a jeho zeti a tajemníkovi obce učiteli Antonínu Kocímu. Starosta svolal 15. dubna 1895 veřejnou schůzi do hostince Antonína Matýska (dnes Tvardek), kde na základě zemského zákona o policii požárové z 5.dubna 1873 čísl.XV všem přítomným občanům vysvětlil důležitost i potřebu založení sboru.

Úvodní list stanov SDH Fryčovice z roku 1895 ne 21. dubna 1895 byly již stanovy opatřeny nutnými podpisy 102 občanů a příštího dne schváleny obecním výborem. 8. května 1895 pak byly stanovy bez opravy schváleny výnosem čís. 15 132 c.k. moravského místodržitelství v Brně.



enkrát čítala obec 240 čísel domovních s krytbou většinou šindelovou a 1527 obyvatel živících se polním hospodářstvím a částečně prací v ostravských dolech a vítkovických železárnách. Ustavující valná hromada "Dobrovolného hasičského sboru" 16.června 1895 za přítomnosti 64 členů zvolila za starostu a náčelníka Josefa Schindlera, za náměstka a podnáčelníka Tomáše Winklera, pokladníka Josefa Kuběnu, za jednatele Antonína Kocího a dále do výboru Antonína Matýska, Josefa Nevluda, Josefa Ivánka, Valentina a Františka Volné. Zbrojíř Karel Teplík dostával za opatrování strojů odměnu 24 zlatých ročně. Četaři byli: Jan Šugar a Alois Žabenský, vedoucím trubačů Ludvík Konečný.

a 120 zlatých byla zakoupena dvoukolová sundávací stříkačka s dvěma proudy a s předním vozem pro 6 mužů. Dále bylo opatřeno 50 přilbic, 50 pásů, sekyrky, 6 signálních trubek, 10 košů skládacích a 10 fermežovaných, 170 metrů konopných hadic, 13 žebříků, 6 ručních stříkaček (berlovek) a látka na stejnokroje. Byla podána žádost o podporu J.V. císaři pánu a J.M. arcibiskupovi Dr. Kohnovi, který právě dlel na Hukvaldech a poskytl 20 zlatých a dále Skřídlovi z Místku, jemuž patřil les na Sovinci. Výtěžek prvního výletu činil 93 zlatých 33 krejcarů. Slavný obecní výbor vystavěl hned v prvním roce trvání zbrojírnu. Sbor byl rozdělen na tři čety: lezců, ochránců a stříkačníků. Sbor přistoupil za člena " České ústřední jednoty hasičské pro Moravu a Slezsko " a činné členy pojistil pro případ úrazu.

roce 1896 byla zřízena "Hasičská pojišťovna", u níž bývaly pojištěny domy proti požáru. Sbor ukládal peníze do kontribučenské záložny hukvaldské v Místku. O Velikonocích konali vždy 2 členové čestnou stráž při Božím hrobě a při slavnosti vzkříšení celý sbor v plné zbroji. " J.V.císař pán ráčil nejmilostivěji sboru našemu uděliti podporu 40 zlatých, za kterýžto dar kvitance spojena s díkuvzdáním byla slavnému c.k. okresnímu hejtmanství zaslána". Svěcení stříkačky bylo provedeno za účasti 11 sousedních sborů. První, jenž dodal přípřež k požáru místnímu, dostal odměnu 2 zl., druhý 1 zl. V tomto roce bylo 66 činných členů a 2 přispívající. Cvičení byla konána na pastvině Josefa Lanče. Sbor se zúčastňoval zpravidla povozem třemi zástupci župních hromad, konaných v různých místech od Metylovic po Mariánské Hory. Odebírán byl časopis "Ochrana hasičská".

roce 1897 konáno bylo společné cvičení v Brušperku. Sbor se zúčastnil hašení požáru v Brušperku a Rychalticích a místního u Františka Hýla. Výlet byl konán v Kubalově lipině na dolním konci obce u Ondřejnice. V roce 1898 byl koupen 4 dílný žebřík střechový a vozový naviják na 150 metrů hadic. V roce 1899 se sbor účastnil 2 požárů místních a 3 přespolních. V roce 1900 jednoho požáru v místě. V roce 1901 se zúčastnil sbor svěcení přístavby školy. Za rok byl sbor při 2 požárech a konal pochodové cvičení s Brušperkem, Rychalticemi a Hukvaldy, tyto s kapelou. V roce 1903 bylo 52 členů. V dalším roce zakoupeno 168 metrů hadic se šroubením za 137 K 40 hal. Při požáru v Brušperku 11.2. utrpěli 2 členové sboru úraz.

ři oslavě 10. výročí založení byl slavnostním řečníkem župní dozorce Richard Skácel, učitel a náčelník sboru v Brušperku. Ve zbrojírně byla zhotovena betonová podlaha a pořízena pamětní kniha. V těchto letech byl sbor u 4 přespolních požárů. V roce 1907 byl zřízen pohřební fond. Vypukl požár u Cyrila Nevluda. Na slavnost Národní jednoty v Místku se jelo od nás na dvou vozech. Každoročně dostával sbor od Zemského výboru 100 K, od záložny v Brušperku a od hasičské vzájemné pojišťovny po 50 K. Bylo usneseno, že kdo se alespoň jednou do roka nezúčastní cvičení nebo slavnosti v kroji, bude vyloučen.

ři oslavě 15. výročí bylo schváleno, aby se sbor kromě požárů zúčastňoval záchranných prací při povodních, návalu ledu a vichřicích podle hesla " Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci, vlasti k ochraně !". Byl zřízen dorost 7 členný s četařem Fr. Schindlerem. Do podporovací pokladny bylo přihlášeno 40 členů.

 

roce 1911 vypukl požár v domku č. 97 a č. ll u Josefa Smolíka. Každý rok byly konány plesy u Václava Kubíka. Členské schůze končívaly chválou na J.V. císaře a provoláním 3x "Sláva". V roce 1913 požár u Aloise Lanče zničil stodolu se zásobami, sbor se dostavil do 20 minut. Zřízen zábavní odbor, který též koulíval o ceny. Peníze byly ukládány do Reiffeisenovy záložny. V prvém roce 1. světové války byl zakoupen za 600 K starší vůz z Velkých Kunčic u Moravské Ostravy. Dvě desítky členů povoláno na válečnou frontu, čímž byla činnost omezena, dva padli. Zřízen byl 6 členný sanitní oddíl, který vedl Josef Skařupa. V tomto roce byl požár v čísle 107 a jeden ve Staříči. Zakladatelem župní jednoty pro východní Moravu byl školní inspektor Rudolf Ludvík v Moravské Ostravě.

o vyhlášení samostatné ČSR se semkl náš sbor do společné práce k blahu všem našim občanům. Byly rovněž schváleny nové stanovy půrkovy podporovací pokladny pro případ nemoci a úmrtí. V roce 1920 byla podána žádost obci, aby byl postaven pomník padlých. Slavnost 25 let trvání sboru vynesla 4.870,- Kč, z čehož 800,- Kč věnováno škole. V dalším roce bylo 48 členů činných a 16 přispívajících. Taktéž byly uděleny čestné diplomy. Účast při dvou požárech v Rychalticích a v příštím roce u Josefa Konečného, Antonína Kuběny, Karla Strakoše a Josefa Merty byla velká. V roce 1920 bylo heslo pozměněno na " Vlasti k oslavě, bližnímu ku pomoci".

roce 1923 založen ženský sbor a náčelnice byla Marie Strakošová a pořízeny byly stejnokroje. Sbor přistoupil za člena Župní půrkovy podporovací pokladny jako celek. Tři členové se zúčastnili Sjezdu čs. hasičstva v Praze. Stav byl 61 bratří, 24 sester a 5 dorostenců. Rovněž sbor sehrál 3 divadla : " První láska ", " Poctu k srdci " a " Žabec ".

 

roce 1926 čítal Sbor 69 členů činných, 36 přispívajících, 19 sester a 14 dorostenců. V dalším roce cvičilo na župním sjezdu v Hrabové 6 bratrů se sekyrkami a 17 sester se žebříky. Taktéž byla sehrána 3 divadelní představení. V roce 1927 byl největší počet členů činných 72 za nově zvoleného starosty bratra Josefa Ulčáka, který tuto funkci vedl nejdéle a za svou obětavou práci byl mu udělen do smrti titul čestný starosta. Rok nato vypukl požár u Albína Mičaníka severně od fojtství. V tomto roce pořádal sbor ve všech hostincích pouťovou zábavu - Kubík, Mičaník, Chamrád. V roce 1929 vypukl požár u Antonína Lanče a naše pojišťovna věnovala 100,- Kč. V roce 35. výročí založení sboru žilo ze zakládajících členů 12 bratří. Místo výletu byla v některých létech pořádána sbírka po domech, která vynesla vždy přes 1.000,- Kč. Následujícího roku bylo sehráno divadelní představení a 5 bratrů se zúčastnilo župní školy v Místku. V roce 1933, když vypukla nezaměstnanost, se hasiči usnesli, že na veškeré podniky členové měli vstup zdarma. Naše samaritánská hlídka účinkovala ve Staříči na divadle v přírodě " Jan Vydra".

ok 1934 byl významný pro občany Ptáčníka, kde byl založen sbor dobrovolných hasičů. Při založení byl zapojen i náš fryčovický sbor. První ptáčničtí činovníci - Bujnošek Josef, Gřes František st., Gřes František ml., Hlavatý Emil, Klečka, Šugárek V., Chamrád a jiní si zasloužili pochvalu. Ustavující schůze ptáčnického sboru byla 22. července 1934.

roce 40. výročí trvání sboru věnovala obec dřevo na postavení věže při zbrojnici. Byla zakoupena parní stříkačka za 2.000,- Kč od brušperského sboru. V roce 1935 byla uvedena v činnost protiletecká obrana lidu, což byla předzvěst nového válečného nebezpečí. Byla provedena sbírka na půjčku na obranu státu. Na počest prvního presidenta při narozeninách byla sborem konána vatra a projev. Sbor zasáhl při požáru u Josefa Prokopa a Antonína Seiberta. Při povodni s ledy tragicky zahynul člen bratr Dvorský Václav. V roce 1937 byla odstraňována zácpa ledu na Ondřejnici. V srpnu byl proveden cvičný nálet na naši obec Fryčovice a celý okres Místek. Schůze se konaly ve všech hostincích pravidelně.

roce 1937 naše obec darovala sboru 6 kubíků dříví na zhotovení lávek a desky pro konání výletů. Tyto byly propůjčovány všem organizacím. Rovněž byl požárníky postaven stožár k pomníku padlých. Následující roky byly pro nás tragické - podle zápisů ze schůzi sice válka nebyla, ale republika byla rozebrána. V prvém roce války byly nám zakázány nosit hasičské stejnokroje. V roce 1940 oslavil sbor 45 let trvání, bylo vyzvednuto 7 bratrů tehdy ještě žijících, kteří byli při založení sboru. Byla zakoupena motorová stříkačka za 35.000,- Kč, v činnosti byla i ruční vozová stříkačka. V roce 1942 zasáhl sbor u požáru ve Staříči, pak u Gertrudy Kubíkové, rok nato u Babinců. Stav členů 56 činných, 9 přestárlých, 12 čestných, 40 přispívajících, z toho 25 členů požární čety.

o skončení války byla opět zahájena činnost sboru. Dne 12.5.1945 se naši bratři zúčastnili průvodu na oslavu osvobození republiky. Za války byli 4 bratři vězněni v koncentračních táborech a to : Antonín Vantuch, Alois a Miloš Šimíček a Vl. Babinec. V koncentračním táboře zahynul přispívající člen Ing. Adolf Lanča.

 

ne 18.července 1945 starosta sboru Josef Ulčák zahájil za přítomnosti zástupců okresní hasičské jednoty jubilejní valnou hromadu k 50. výročí trvání sboru. Sbor čítal 59 členů činných, 40 přispívajících a 24 členů požární čety. Do listiny hostů se při těchto oslavách zapsali:

Ladislav Kuběna

za spolek divadelních ochotníků

Cyril Gřes

za čsl. stranu lidovou a jednotu čsl. Orla

Emil Hlavatý

za národní socialisty

Josef Sýkora

za čsl. stranu soc. demokratickou

Jaromír Žídek

za kroužek básníků a umělců

Vladimír Nykel

za čsl. stranu komunistickou

František Olšovský

za živnostníky z Fryčovic

Ludvík Juřena

zámečník a podnikatel

Oldřich Honek

za sportovní klub Fryčovice

Jan Vrtný

za hudbu Fryčovice

Otakar Schindler

za pěvecký spolek

František Jakubek

farář

 

a druhé světové války dosáhl počet obyvatel obce čísla 2 119, avšak po válce odešla řada rodin, mezi nimi i 4 členové hasičského sboru, osídlovat slezské pohraničí, z něhož byli odsunuti Němci. V obci zůstalo 1 800 obyvatel, kteří bydleli v 348 domech.

 

roce 1947 byly provedeny nové volby výboru našeho sboru. Předsedou byl zvolen Kubala Arnošt, náměstkem Josek Ulčák st., velitelem Brož Josef, 1.zástupcem velitele Josef Ulčák ml. a 2. zástupcem Foltýn Oldřich, jednatelem Josef Filipec a pokladníkem Panáč Ferdinand. V roce 1948 byl v našem sboru dobrovolných hasičů zaveden odbor žen - hasiček samaritánek a sester ČSČK. 18.7. jsme po 10 létech pořádali prvé veřejné vystoupení. Při této oslavě skládali slib noví členové sboru. V místním biografu bylo za rok 1948 provedeno 120 hlídek. V roce 1949 se sbor účastnil hašení 2 požárů. Tento rok byl bohatý na deště, a jak zápisy za schůzí dokazují, odpracovali členové 624 hodin při povodních.

letech 1951 - 1953 došlo k podstatné změně v životě dobrovolných hasičských organizaci - ze sborů dobrovolných hasičů se staly základní organizace svazu požární ochrany a z hasičů požárníci. Dříve spolkové hnutí se stalo celostátní masovou organizací začleněnou do Národní fronty. Hlavní těžiště práce Svazu požární ochrany spočívalo v následujících létech v preventivně výchovné činnosti a působení na občany s cílem předcházet požárům a odstraňovat zdroje a příčiny požárů a to zejména prováděním požárních preventivních prohlídek v obytných budovách a provozovnách. Dalším cílem Svazu požární ochrany byla příprava svých členů k rychlému a kvalitnímu zásahu u požárů a jiných živelných pohromách. V dalších letech byl sbor vybaven vozidlem PRAGA RN s ručním navijákem a přívěsnou motorovou stříkačkou PS-12. Tehdejší požární zbrojnice byla malých rozměrů, vždyť byla vystavěna pro ruční stříkačku. Požárnické vozidlo musilo být umístěno v garáži u Olšovských. Tato garáž byla ovšem nevyhovující a proto již v této době výbor sboru usiloval o přestavbu zbrojnice. K tomu však došlo až o 10 let později.

roce 1955 při oslavách 60. výročí založení sboru se uvádí, že od založení sboru zemřelo 52 bratrů a 13 sester. V tomto období byla zakládána zemědělská družstva na vesnicích. Požární sbory zajišťovaly preventivní prohlídky skladovacích prostorů a výmlatových středisek a dále byly drženy žňové hlídky.

 

roce 1957 byla zakoupena přenosná motorová stříkačka PS 8. V roce 1959 náš sbor pořádal okrskovou soutěž, žáci a žačky postoupili do okresní soutěže. V roce 1960 zasahoval sbor u požárů v Rychalticích, Sklenově a Brušperku. O techniku se v té době staral Cihlář František, za což byl sborem vyznamenán. V roce 1960 byla uspořádána prvá soutěž o putovní pohár MNV. Rada MNV tento pohár věnovala. Tato soutěž byla každoročně pořádána až do roku 1980. V roce 1962 se ve výboru sboru objevuje jméno Gřes Miroslav ve funkci jednatele, který od té doby s výjimkou vojenské služby pracuje ve výboru nepřetržitě v různých funkcích do dnešních dní, v současné době jako starosta sboru.

roce 1965 naše organizace měla 54 členů z toho 3 ženy. Bylo zahájeno jednání našeho MNV a SPO o přestavbě požární zbrojnice. V původním plánu se počítalo se zbouráním věže na sušení hadic, k tomu však nedošlo. Vznikly velké problémy se zajišťováním materiálu. Jak si mnozí pamatují, v létě 1965 postihly jižní Slovensko velké záplavy v oblasti Dunaje a všechen materiál se přednostně dodával na pomoc této postižené oblasti. I přes tyto problémy se 16.10.1965 započalo s přestavbou požární zbrojnice, která trvala necelé dva roky. Zbrojnice byly slavnostně otevřena 3.9.1967. Při této příležitosti byla taktéž soutěž o putovní pohár MNV. V tomto roce byl do přestavěné požární zbrojnice zajištěn starší vůz PRAGA RN od ZPÚ VŽKG. Při této přestavbě bylo našimi členy odpracováno 2 150 brigádnických hodin. Nejvíce se podíleli Lanča Karel, Brus Bohuš, Filipec Vlastimil, Foltýn Oldřich a Ulčák Josef.

ne 22.července a 3.srpna roku 1966 se po trvalých deštích přehnala přes naší obec 3x velká voda, při záchranných akcích bylo odpracováno 321 hodin. Rovněž tak byly drženy hlídky u prasklého plynového potrubí v místech dnešní bramborárny nepřetržitě 120 hodin.

 

roce 1967 se na soupisce výboru objevuje poprvé jméno Leoš Lys, který od té doby pracuje ve výboru sboru v různých funkcích. 5.září roku 1968 byla naše obec opět postižená povodní, bylo zatopeno mnoho studní a sklepů, při jejich čištění bylo odpracováno 250 hodin.

 

roce 1969 byl zvolen nový výbor: předseda Filipec Josef, velitel Gřes Miroslav, jeho zástupce Lys Leoš, preventista Ulčák Josef, pokladník Šajtar Štěpán, vedoucí mládeže Hořínek Václav, strojník Volný Miroslav. V následujících letech se hlavní činnost sboru zaměřovala na provádění požární prevence v obci, zejména zabezpečování požárních prohlídek staveb, což po organizační a odborné stránce připravoval Ulčák Josef. Na úseku represe pracoval náš sbor tak, jak to stav členské základny dovoloval.

červnu roku 1970 se uskutečnily oslavy 75 let trvání sboru. Na slavnostní schůzi přednesl obšírnou zprávu o historii sboru Štefek František. Bratr Štefek byl nadšeným organizátorem vlastivědných a kulturních zájezdů našeho sboru. Tyto zájezdy byly pořádány pro naše členy a rodinné příslušníky pravidelně.

 

roce 1975 proběhly oslavy 80. výročí založení, sbor v té době čítal 51 členů, z toho 1 žena. V roce 1976 byl výtěžek sběru šrotu věnován na výstavbu památníku v Hrabyni. V roce 1977 vypukl požár stodoly u Koláře, jeho likvidace se kromě našeho sboru zúčastnil i veřejný požární útvar Frýdek-Místek a okolní sbory.

 

roce 1977 byl zvolen výbor v tomto složení: předseda Hořínek Václav, místopředseda Quitt Ludvík, velitel Gřes Miroslav, preventista Ulčák Josef, jednatel Marek Josef, hospodář Merta Jaroslav, strojník Lys Leoš, vedoucí mládeže Tyleček Lad., další členové výboru Olšovský Josef, Bujnoch Antonín a Strakoš Oldřich. Požární družstvo se zúčastňovalo pohárových soutěží doma i v okolí, kde dosahovalo střídavých úspěchů. Vzhledem k dobrým podmínkám v prostorech areálu TJ Sokol a jejímu pochopení pro naše potřeby byla naše organizace pověřena v roce 1979 štábem školení a výcviku Okresního výboru svazu požární ochrany uspořádáním oblastního kola celostátní soutěže požárních družstev. Vzhledem k dobré organizaci a vyhovujícím prostorům jsme byli pořadatelem prvního kola této soutěže i v létech 1980, 1983 a 1984. Každoročně byly pořádány plesy a letní karnevaly, které představovaly významný příspěvek pro společenský život sboru i obce.

roce 1980 bylo získáno vozidlo GAZ od Povodí Odry, které po malých úpravách sloužilo pro výcvik družstva spolu s PPS 8. Rovněž byla získána další T 805, která byla upravená pro požární účely. V roce 1981 byla původní T 805 (pořízená v roce 1961) zrušena a odtažena Okresní inspekcí PO. V roce 1982 požádal o uvolnění z funkce dosavadní předseda Hořínek Václav a tuto funkci přijal a až do roku 1995 vykonával Lys Leoš.

a památku tragicky zemřelého bratra Quitta Ludvíka st. (28.září 1983) je od roku 1984 naše pohárová soutěž pořádána jako Memoriál Ludvíka Quitta a to každoročně s výjimkou roku 1986, kdy se tento memoriál z organizačních důvodů neuskutečnil. V srpnu 1984 se naše jednotka zúčastnila likvidace požáru kravínu v Rychalticích.
jubilejním roce 1985 bylo našemu sboru předáno požární vozidlo AVIA 30 DVS 12 a nahradilo už nevyhovující vozidlo T 805. Vozidlo GAZ sloužilo pro potřeby výcviku a soutěží mladých požárníků, které v té době vedl Antonín Bujnoch spolu s Rostislavem Přivřelem st. a jim vypomáhal Tomeček Lubomír. Slavnostní schůze na počest 90 let od založení hasičského sboru se konala dne 21.7.1985 v pohostinství "Nimrod" (dnes Tvardek). Našich členů se zúčastnilo pouze 28. Na výroční členské schůzi v říjnu 1985 byl zvolen výbor v tomto složení: předseda Lys Leoš, místopředseda Strakoš Josef, velitel Ing. Kuběna Leo, jednatel Gřes Miroslav, preventista Přivřel Rostislav st., pokladník Konečná Margit, hospodář Kaloč Ludvík, ved. mládeže Bujnoch Antonín a Tomeček Lubomír (současně ve funkci referent CO), pol. referent Hořínek Václav, členové výboru Olšovský Josef, Konečný Vladimír a revizoři Filipec Josef, Foltýn Oldřich a Matuška Jan.

roce 1987 byl náš sbor pořadatelem hodnotící schůze okrsku spojené s přátelskou zábavou a stal se tak po Brušperku a Krmelíně třetím hostitelem této akce, která je v rámci okrsku pořádána každoročně dodnes. Od roku 1988 nebyl sborem pořádán tradiční požárnický ples jako reakce na zákaz rady MNV organizacím Národní fronty provádět finanční sbírky u příležitosti konání plesu. V roce 1989 jsme organizovali okrskové námětové cvičení v obci, kterého se zúčastnily všechny sbory brušperského okrsku. Příprava a provedení byly hodnoceny vyššími složkami jako velmi dobré. Změny , které nastaly po 17. listopadu 1989 v naší společnosti se odrazily i v požární ochraně. Na mimořádném sjezdu, který byl konán ve dnech 1.- 2. prosince 1990 v Karviné, byl novými stanovami přijatými tímto sjezdem schválen návrat k původnímu tradičnímu názvu "Sbor dobrovolných hasičů" a k oslovování " bratře, sestro".

roce 1991 byl na valné hromadě zvolen výbor ve složení: starosta Lys Leoš, místostarosta a jednatel Gřes Miroslav, velitel Ing. Kuběna Leo, hospodář Žídek Josef, zbrojíř Kaloč Ludvík, preventista Ing. Strakoš Oldřich a člen výboru Konečný Milan.

 

roce 1992 byla opět po pěti létech obnovena tradice pořádání plesu, jeho přípravě byla věnována mimořádná pozornost a tento byl ze strany občanů Fryčovic velmi dobře navštíven, stejně jako plesy v následujících létech. V roce 1992 sbor zasahoval u dvou požárů v obci, a to u požáru obecního lesa vedle sauny a u Kuběnů čp. 515. Rovněž se zaktivizovalo soutěžní družstvo, které v tomto roce absolvovalo nejvíce pohárových soutěží ve své historii.

roce 1993 bylo díky Obecnímu úřadu ve Fryčovicích zakoupeno vozidlo CAS 25 Š 706 RTHP od ZD Fryčovice, čímž byly zlepšeny podmínky pro případný zásah u požáru.

 

 

ok 1995 - pro náš sbor rok stého jubilea jeho trvání. Nejvýznamnější akcí tohoto roku se staly samozřejmě oslavy založení sboru. Konaly se 17. a 25. června. Prvá část na hřišti TJ Sokol, námětové cvičení na budovu nové školy, přehlídka nejmodernější zásahové techniky, historická koňská stříkačka, atrakce pro děti, rybí hody a kapela Jiřího Gabryše, to byly jen některé body připraveného programu a stovky lidí, které přišly během odpoledne a večera, zařadily tuto akci k nejúspěšnějším v naší obci. Vypilo a snědlo se toho požehnaně, zhruba metrák ryb a čtyři hektolitry piva, další sladkosti a pití nepočítaje. Druhá část oslav, která se konala o týden později, v neděli 25. června, začala slavnostním pochodem s dechovou hudbou do místního kostela, kde byla sloužena slavnostní mše svatá. Následovalo položení věnce u hlavního kříže na místním hřbitově. Po pietní části se členové sboru a hosté odebrali do hostince " U TVARDKŮ", kde se konala slavnostní valná hromada. Rok na kulturní akce bohatý, ale sport a práce s mládeží je stále na neuspokojivé úrovni. Objevují se však jména nových členů, Kavka Richard, Dětský Přemysl, Adamovský Zbyněk a Petr, Bujnoch Radim a s nimi naděje na zlepšení v této oblasti naší činnosti.

roce 1996 jsme uskutečnili druhé rybí hody, které navštívila podle odhadu zhruba tisícovka lidí. Podařilo se uskutečnit tradiční akce - ples, pochod sv. Floriána a konečně se podařil i lepší výsledek v pohárové soutěži. Rok 1997 se ukázal být rokem velmi výjimečným a dlouho zůstane v naší paměti. Postarala se o to povodeň, která byla nejdříve označována jako stoletá voda, ale postupně se rozrostla v katastrofu přesahující naše hranice a byla označena jako největší přírodní katastrofa zaznamenaná v dějinách našeho státu.

ovodňová vlna se rozeběhla podhůřím Beskyd a Jeseníků. Nejdříve byly zasaženy menší obce a městečka, poté bohužel došlo i na větší, Frýdek-Místek, Rožnov, Frenštát, Opava, Bruntál, Krnov a Ostrava. Pod vodou se ocitly celé městské čtvrti. Například Kateřinky, Hrušov, Nová Ves, Svinov a jiné. Evakuovány byly desetitisíce lidí pomocí hasičských sborů, později armády, po vodě i letecky, za pomoci vrtulníků. V prvém týdnu byla zasažena velká část severní Moravy.

ohužel, tím to neskončilo. V době kdy u nás přestávalo pršet a opadávala voda, pokračovala povodňová vlna na jižní Moravu. Řeky Morava a Bečva se vylily z břehů s nebývalou mohutností, zaplavily obrovské rozlohy polí a měst. Mezi nejvíce postižená města patřil Přerov, Uherské Hradiště, Otrokovice, Kroměříž a Olomouc. Povodňová vlna dosahovala výše dvou metrů i více. Na rozdíl od severu Moravy, zde voda stoupala za pěkného počasí a postižené oblasti zůstaly pod vodou dva i více týdnů, což způsobilo zničení zatopené úrody, zborcení podmáčených domů a zanesení všeho bahnem. Nejhůře postiženy v této oblasti byly Troubky, obec v blízkosti Přerova, kde díky ucpání mostu přes řeku Bečvu a několika dalším, nahodilým okolnostem, došlo během několika minut k zaplavení domů do výše dvou metrů a tím, i k obětem na životech.

blasti na severu Moravy byly postiženy trochu jiným způsobem. Díky silným proudům si řeky a říčky hledaly nová koryta nebo se naopak vrátily do svých původních, situaci také komplikovalo vynucené odpouštění přehradních nádrží. Značně byly poškozeny komunikace, mosty a obytné budovy v okolí řek. V oblasti bruntálska byly domy zarovnány až třímetrovým nánosem balvanů a štěrku. Následovaly sesuvy půdy. Mnoha lidem zůstalo místo zahrady jen štěrkoviště.

České republice si povodně vyžádaly kolem čtyřiceti obětí na lidských životech. Odhady škod se pohybovaly v rozmezí 60 až 100 miliard Kč. Evakuovány byly desetitisíce lidí, tisíce zůstaly bez střechy nad hlavou, prakticky s holýma rukama.

 

naší obci docházelo ke kulminaci řeky Ondřejnice v podstatě vždy v nočních hodinách, a to od neděle, po celé následující čtyři dny. Z neděle na pondělí došlo ke stržení lávky u hasičské zbrojnice, rovněž byl padlými stromy zatarasen most u Cyrila Gřese, na což byl povolán profesionální hasičský sbor z Frýdku-Místku.

 

kody v naší obci byly způsobeny především zaplavením sklepních prostor průsakem spodních vod. Pouze několik domů bylo vyplaveno přímo řekou. Značné škody vznikly na řečišti, kdy byl téměř zničen splav "Pod Borákem", dále poškozen nově dokončený splav "U koupaliště". Za své vzalo také několik plotů kolem řeky, např. u Vojtěcha Žídka a pod restaurací "U Tvardků".

aše jednotka zaznamenala 23 zásahů čerpání vody z rodinných domků a 10 zásahů technického charakteru, především odstraňování naplaveného dřeva z cest a mostních pilířů. Při těchto pracích se zúčastnilo 13 členů našeho sboru. Patří jim za to poděkování široké veřejnosti.

 

tomto roce zemřel bratr Filipec Josef, jeden z nejstarších členů našeho sboru, dlouholetý člen výboru, předseda a jednatel.


roce 1998 se projevuje zlepšená činnost soutěžního družstva, zásahová jednotka rovněž nezůstává pozadu, vyjíždí k požárům v chatové oblasti na Hukvaldech a stodoly ve Staré Vsi, kde naostro testuje novou výstroj, které jsme se dočkali po připomínkách z loňské povodně. Byla dokončena plynofikace zbrojnice, část obkladů a omítek, ale celková rekonstrukce se opět posouvá na neurčito. Počasí nám zmařilo téměř všechny akce pořádané venku, kromě pohárové soutěže.
roce 1999 nastává konečně zlom v členské základně našeho sboru. Vyřazujeme neaktivní členy a přistupuje 11 mladých hasičů. Začínají se připravovat pod vedením Rostislava Kaloče a Petra Adamovského. Nabíráme obrátky ve sportovní činnosti, kdy se stáváme pořadateli okrskového kola soutěže v PS, poprvé pořádáme noční soutěž Fryčovický hrbol. Po nedobrých zkušenostech s půjčováním vybavení pro tyto sporty, je přijato rozhodnutí na zhotovení překážek a časomíry pro tyto činnosti, což na několik dalších let ovlivnilo práci sboru, kdy sportovní činnost začíná převažovat nad kulturními akcemi, které v posledních letech díky nepřízni počasí, přinášejí příliš velké finanční riziko.

očátek třetího tisíciletí, rok 2000. Zakladatelé hasičského hnutí jistě neuvažovali jakého vývoje se tato myšlenka dočká, rovněž i my jen těžko můžeme předvídat, jak se naše organizace změní třeba jen za deset nebo dvacet let. Hodnotit lze jen v čase minulém, a proto zpět do tohoto roku. Začínáme nejaktivnější etapu činnosti sboru v posledních desetiletích. Stáváme se opět organizátory okrskového kola, dále okresního kola dorostu, a to na několik dalších let. Zahajujeme spolupráci s TJ Sokol při pořádání Pohádkového lesa, poprvé spolupořádáme Drakiádu na Malém Sovinci. Dochází k další, pozitivní změně při práci s mladými hasiči, kdy se jim seriózně začíná věnovat dvojice vedoucích Pavla Zagorová s Petrem Adamovským a vytvářejí oddíl Soptíků.

ři oslavách 105 let trvání sboru 24. září 2000 byl při slavnostní mši vysvěcen prapor sboru a pořádána slavnostní valná hromada v hostinci "U Tvardků". Slibovaná rekonstrukce zbrojnice nabývá konkrétní podobu a termín realizace - příští rok.

ok 2001 přináší další omlazení sboru, přibývá dalších 13 mladých hasičů, či vlastně hlavně hasiček. Se Soptíky pomáhají vydatně i Petr Kaloč, Honza Nevlud, Aleš Gřes a další. Kromě tradičních akcí přibývá i pořádání okresní soutěže v požárním sportu v kategorii mužů a žen. Okrskovou soutěž mužů i žen vyhráváme, v okrese obsazují muži druhé místo. Přibývá i počet zásahů JPO, kdy zasahujeme u čtyř požárů a mnoha dalších technických pomocích. Soutěžní činnost a JPO má na svých bedrech Pavel Matula.

ejočekávanější událostí roku pro náš sbor se stal 24. listopad - slavnostní otevření rekonstruované zbrojnice. Sněhová nadílka nám sice trochu zkrátila původní program, ale jinak se vše vydařilo. Slavnostní vztyčení státní vlajky s hymnou, pak proslovy starosty obce a sboru, kteří připomněli krátce historii sboru i budovy, recitační pásmo předvedené žáky naší školy a konečně slavnostní přeseknutí hadice, kterým Ing. Zdeněk Nytra, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje otevřel oficiálně naši zbrojnici. Následovala prohlídka, kdy se objekt naplnil poprvé pozvanými hosty a účastnivšími se občany naší obce. Tímto jsme se dostali minimálně na úroveň okolních, dobře fungujících sborů a získali konečně důstojný prostor pro sportovní a kulturní činnost mládeže. Poděkování patří zejména obecnímu úřadu a starostovi Ing. Jiřímu Volnému, za jejich rozhodnutí o této stavbě, dále všem, kteří absolvovali několikaletá jednání, na jejichž základě vzniklo toto dílo, především našemu veliteli Ing. Leo Kuběnovi a také těm, kteří dodávali další argumenty pro tuto stavbu, ať už při práci s mládeží, či sportovními nebo organizátorskými výsledky.

hodnocení roku 2002 je opět velice potěšující. K tradičním akcím kulturního rázu můžeme připočíst návštěvu reprezentačního republikového plesu hasičů v Ostravě. Kromě organizace obvyklých soutěží u nás byl sbor požádán o sestavení technické čety při krajské soutěži v požárním sportu, kteréhožto úkolu jsme se zhostili s pochvalou.

aše JPO k pěti výjezdům k požárům přidává do svého rejstříku další činnost a tou je likvidace vos a sršňů, čímž se zvláště v dalších letech několikanásobně zvyšuje počet výjezdů této jednotky. Soptíci se účastní stále většího počtu akcí a soutěží, úspěšně se umisťují v celostátní hře "Plamen". Dále byl sbor dovybaven motorovou pilou, plovoucím čerpadlem a raftem.

tomto roce bohužel náhle zemřel místostarosta sboru Ing. Oldřich Strakoš.

 


roce 2003 počet uskutečněných akcí sice mírně poklesl, ale ne pro mladé hasiče. Soptíci zakončili svoje účinkování v kategorii starších žáků nejúspěšnější sezónou. V okresním kole soutěže hry "Plamen" skončili s obrovským odstupem od ostatních družstev na druhém místě, jen o jediný bodík za vítězným Vratimovem. V jednotlivcích obsadil Lukáš Boček prvé místo a Veronika Stuchlíková třetí místo. Družstvo postoupilo do krajského kola, kde se ve tvrdé konkurenci a vyrovnaných výkonech neztratilo. Obsadilo při prvé účasti v takovéto soutěži, pěkné sedmé místo. Je to nejlepší umístění kolektivu mladých hasičů v celé historii našeho sboru. JPO absolvuje téměř čtyřicet výjezdů, převážně k likvidacím vosích a sršních hnízd.

as běží neúprosně a v roce 2004 většina Soptíků přechází k dorostenecké kategorii, ale soutěží pouze v jednotlivcích, žáků je na soutěže málo. Pořádáme dále obvyklé akce - ples, pohárovky, vydařilo se škvaření vaječiny s projížďkou raftem na přehradě v Chlebovicích. Počet členů sboru se stále pohybuje kolem čísla šedesát. Zato věkový průměr klesl na 29 let. Ve volbách do výboru SDH dochází ke změnám, kdy z dlouholeté funkce hospodáře odstupuje br. Židek Josef. Nové složení výboru po volbách na výroční valné hromadě a snaze zapojit více mladých do vedení sboru vypadalo takto :

Starosta Gřes Miroslav
Náměstek starosty Kavka Richard
Velitel Ing. Kuběna Leo
Zástupce velitele Matula Pavel
Referent prevence a výchovné činnosti Kavka Richard
Jednatel Novobilský Jiří
Hospodář Ing. Adamovský Zbyněk
Vedoucí mládeže Ing. Adamovský Petr
Referentka žen Matulová Marta
Kronikář Gřes Miroslav
Referent MTZ Bujnoch Radim
Referent ochrany obyvatelstva Gřes Aleš
Předseda KRR Židek Josef
Člen KRR - revizor Klein Radim
Člen KRR - revizor Dětský Přemysl

 

dostáváme se do roku 2005. V minulých deseti letech se náš sbor podstatně změnil. Získali jsme dobré jméno v rámci okrsku a okresu jako dobří organizátoři soutěží v požárním sportu. Máme aktivní soutěžní družstva mužů a žen, doufejme, že se udrží i další činnost s mladými hasiči v žákovských kategoriích, proškolené instruktory stále máme. Vzrostla i odborná znalost členů JPO, přibyly průkazy pro práci s motorovou pilou, školení pro používání lezecké techniky, kvalifikovaní rozhodčí pro požární sport. Členové výboru zastávají významné funkce i ve vedení okresního a krajského sdružení hasičů - starostou OSH a KSH byl zvolen Ing. Kuběna Leo, předsedou Okresní kontrolní a revizní rady OSH br. Gřes Miroslav a preventistou OSH br. Kavka Richard.

držet tuto laťku, kterou jsme si v posledních letech nasadili alespoň na stejné úrovni, bude velice těžké. Přece jen se už projevují přibývající léta seniorské generace, rodičovské povinnosti dřívějších tahounů sboru a také intenzivnější pracovní zaneprázdnění než v dobách minulých. Ale buďme optimisty a věřme, že naši mladí nástupci přenesou svůj elán ze soutěží a sportovních aktivit i do ostatních činností vytvářejících již po 110 let Sbor dobrovolných hasičů ve Fryčovicích.


Na základě dochovaných písemných materiálů sestavil Gřes Miroslav, Ing. Strakoš Oldřich a Novobilský Jiří.

 

Napište nám

Jméno:

E-mail:

Telefon:

 

Text zprávy:

 

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

Doporučené odkazy

fry-relax-centrum.jpg

 

evropska-databanka.jpg   policie-cr.jpg

Počasí

Neděle 22.10.

15 °C

5 °C

Pondělí 23.10.

11 °C

5 °C

Mapa srážek

Mapa oblačnosti

Ke čtení dokumentů

Ostatní

  • Novinky pomocí RSS

    Čtěte aktuální články pomocí RSS

  • Dostávejte nejnovější články z obce přímo do e-mailu.